Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oheň Nedílnou součástí lidské existence od dob dávno minulých až po současnost je prostý oheň. Patrně by nebylo člověka, kdyby se jej nenaučil získávat. Slouží jako zdroj tepla,světla, jako zbraň, ale pánem je špatným. Je nediskutovatelnou skutečností, že oheň pomáhá v přežití v drsné přírodě, zachraňuje životy v mrazivých nocích i dnech, poskytuje nezávadnou vodu a tepelně upravené potraviny. Bez ohně si lze jen těžko představit dlouhodobé přežití v přírodě.Nelze opominout psychický dopad hořícího ohně. Drtivá většina lidí se totiž v lese v noci bojí. Můžeme to asi přičíst genetice. Oheň tyto zoufalé jednotlivce strachu zbavuje a to je k nezaplacení. Propadli by panice a to by vám přidělalo četné starosti v případě, že by jste se o ně měli postarat. Původně, po přečtení příručky pro přežití jsem si myslel, že rozdělání ohně v okamžiku, kdy to potřebuji, je věc banální, ba směšně jednoduchá. Taťka, jenž mě v mých prvopočátcích doprovázel, se snažil moje nadšení poněkud ochladit, ale já jsem tomu nevěnoval patřičnou pozornost. Na moji první zkoušku jsme se vydali v pěkném zimním dni, ačkoli bylo trochu větrné počasí. Musím přiznat, že můj první pokus zapálit oheň v třeskutém mrazu skončil naprostým fiaskem. Přestával jsem věřit, že zápalky jsou vyráběny proto, aby s nimi bylo možno rozdělat oheň. Po mnoha marných pokusech jsem dospěl k názoru, že nejvhodnější použití zápalek je šťourání zubů. Nicméně nebylo třeba obav, protože jsem s sebou měl ještě dvě speciální zápalky, které snesou i namočení do vody. Nebudu vás zdržovat dlouhým vyprávěním. Oheň jsem nezapálil a nezbylo mi, než k obědu lízat zmrzlý čaj a chroupat studený, ztvrdlý chleba, který jsem si nesl. Čaj byl sladký, a můj hřebínek spadl. Myslel jsem,že definitivně.Ale nyní k věci. Nejprve trochu teorie. Hoření je schopna téměř každá látka. Je jedno jestli jedná o dřevo, benzín nebo jakoukoli jinou látku. Musí mít jen jednu vlastnost a tou je schopnost slučovat se s kyslíkem, který je obsažen ve vzduchu. Dále pak hoření závisí na ochotě té které látky se s kyslíkem sloučit. U některých to jde těžko ( třeba železo) a u některých lehko ( benzín). Některé ani není třeba zapálit (bílý fosfor), protože na vzduchu vzplanou samovolně. Důležitou vlastností hořlavých látek je zápalná teplota. Ta se rovněž různí. A konečně je nesmírně důležité okolí spalování, protože může ohnisko natolik ochladit, že látka určená k hoření vůbec nevzplane. Další důležitý faktor hoření je obsah cizorodých nehořlavých látek v materiálu, který chceme zapálit a naopak obsah látek hořlavých. Jedná –li se v našem případě o dřevo v lese, musí být co možná nejvíc suché a smolnaté (borovice, nebo kůra z břízy). Jen málo lidí ví, že březová kůra hoří i mokrá, neboť obsahuje mnoho hořlavých silicí. Naopak je-li velmi sucho a teplo, v lese oheň nerozděláváme, protože by mohl vzplanout celý les. A rovněž lze zapálit mokré smrkové chvojí,jen je k tomu třeba výkonný zdroj tepla s teplotou co možná nejvyšší, protože smrkové chvojí hoří sice dobře, ale je-li plné vody, musí se tato voda nejprve odpařit a dřevo vzplane až potom. Takže: 1 – k zapálení ohně potřebujete jeho zdroj. Mohou to být zápalky, (obr.1) zapalovač (obr.2) anebo v příručkách oblíbené křesadlo. Já doporučuji jeden pracovní zapalovač, jeden záložní zabalený tak, aby snesl potopení do vody(popř. nějaký speciální pro survival), k tomu jedenkrát vodovzdorné zápalky pracovně při ruce a jedenkrát nebo vícekrát tytéž zápalky zabalené nepromokavě. Můžete mít i křesadlo, ale pro začátek vám ho nedoporučuji. Zdrojů ohně není nikdy dost. Zejména, když je vlhko a jdeme náročným terénem. 2 – potřebujete něco co začne hořet snadno do začátku. Úplně nejvíc se mi osvědčila březová kůra (obr.3) nebo chlupaté 3 – dále pak musíte PŘEDEM před zapálením ohně nashromáždit dostatek tenkých suchých nejlépe smrkových větviček a roští, které vám dovolí rychlé rozhoření ohně. Hoří ochotně a rychle vydávají dost tepla. V případě, že nepršelo alespoň pár hodin před tím kdy chcete zapálit oheň, můžete zapálit přímo tento materiál (obr.7) obrázek 7. 4 – no a konečně k tomu, aby vám oheň přinesl očekávané výhody, což je především teplo a možnost upravit potravu a vodu, musíte mít dostatek paliva. To v našich podmínkách nebývá ani tak pracné, protože po lesích se válí hromady větví ze stromů již dříve vykácených ( nezpracovaná biomasa, abych se vyjádřil vědecky). Ty stačí nařezat a naštípat, neboť štípané dřevo hoří lépe. Chcete-li udržet z nějakého důvodu oheň celou noc potřebujete dřeva slušnou hromádku. Nashromáždění takového množství je práce žíznivá a také celkem slušně vyhladovíte, takže je třeba mít dostatek vody a potravin.Dále,abych se vyjádřil slovy svého taťky, si při štípání dřeva neusekněte nohu, protože by se vám špatně chodilo.Jinými slovy to myslel tak, aby jste si to zkusili nejdřív doma nebo někde v bezpečí nanečisto. 5 – oheň vždy umístěte poblíž vody v závětří. Můžete ho snadno uhasit a navíc vám věčně nejde kouř do obličeje. Najdete-li již nahnilý kořen třebas od suchého smrku schovejte si jej na noc. Až půjdete spát dejte jej na dohasínající oheň. Dobře to zahání komáry, pakliže nemáte síťku proti hmyzu. Já ji tedy nemám.Na hašení ohně použijte vodu z blízkého zdroje vody třebas igelitovou tašku nebo skládací plastové vědro. Udělejte to důkladně. 6 – ohniště se vždy připravuje tak, aby jste jej mohli zakrýt. Příroda nesmí trpět tím,že jste. Nakonec trocha bezpečnosti: - Nikdy nezapalujte oheň v lese v suchém létě, je-li silný vítr. - Nikdy nepřikládejte příliš dřeva, zvláště, je-li mokro,protože voda ve dřevě se ve větším ohni odpařuje, vytváří v něm tlak a způsobuje vystřelování žhavých uhlíků , které vám spolehlivě propálí spacák, karimatku nebo popálí vás samotné, což je ten horší případ.Kdyby vás to trefilo do oka máte velkou smůlu. - Oheň upravujte připraveným třeba lískovým prutem, ne rukou. - Jestliže se popálíte, místo rychle ochlaďte třeba vodou. Ačkoliv to lékaři nedoporučují, mně se osvědčilo pokrýt místo třeba panthenolem ve spreji, nebo mastí na popáleniny. Každopádně je popáleninu lépe zakrýt,protože je to otevřená rána do které se snadno dostane infekce. V nemocnici vám snadno zajistí aseptické prostředí, ale v lese to není možné.Mast zakryje místo takřka dokonale a patrně neublíží a může být hojivá. To se týká otevřených popálenin, nikoli puchýřů. Lépe vám poradí lékař, pozor lékař je ten ,kdo léčí. - Vaření na ohni je samostatná stať. Jen bych poznamenal, že nejdřív musíte mít s vařením aspoň nějakou zkušenost, což znamená, že musíte uvařit nejprve něco doma a pak to zkusit na ohni. Svíčkovou na smetaně nezkoušejte. - Po ukončení pobytu u ohně jej musíte důkladně uhasit. Nespalujte v něm žádné plasty a další odpad. Ten sbalte a odneste tam kam patří. - Místo pečlivě ukliďte a snažte se po sobě nezanechat stopy. Je to dobré jak pro vás, tak pro přírodu. Na závěr připomenu jen jednu věc. Všechno můžete dělat dvěma způsoby. Špatně a dobře. Pokud budete špatně zacházet s ohněm, skončíte špatně i vy.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zmrde..

(wtf borec, 20. 12. 2011 15:08)

ty vypičovanej kokote jsi jenom sračka v kupce sena máš vaginální infekci co ????

WTF

(asd, 10. 7. 2011 17:13)

Ty musíš bejt dobrej kokot, nejen že si ukrald článek, ale ještě ani neumíš češtinu. Co tak nějaký odstavce a pdobně. Vždyť tohle se nedá ani přečíst

kopírko

(syk, 30. 7. 2008 14:47)

kopírko!